AFK Slavoj Podolí Praha – FK Teplice B 5:3 (3:1)
Druhý jarní hattrick Boráka
AFK Slavoj Podolí Praha – FK Teplice B 5:3 (3:1)
Starší žáci A, divize sk. B, 24. kolo
V předposledním zápase před domácími diváky přivítalo Podolí soupeře, který v jarní části soutěže s výjimkou druhého Sokolova dosud ničil své protivníky na počkání. Čtyři branky vstřelené na půdě Bohemians či Děčína vzbuzovaly zasloužený respekt a bylo zřejmé, že tentokrát domácí nečeká žádná procházka růžovým sadem.
Pochyboval-li snad někdo o umu teplických, již úvodní vteřiny zápasu ho musely definitivně vyvést z omylu. První minuta = první vyložená příležitost hostí, střela z vynikající pozice však minula zívající Binderovu branku. Domácím ujížděla půda pod nohama a Teplice (především ze svého levého křídla) vysílaly do soupeřova pokutového území jeden nebezpečný projektil za druhým. První gól hostí přišel po patnácti odehraných minutách – paradoxně přitom ve chvílích, kdy se jednotlivé řady červených začínaly vzpamatovávat z úvodního šoku a vymaňovat se z hluboké defenzivy. Odpověď domácího týmu přišla téměř vzápětí, když Borák v nelehké úloze zužitkoval dobrý pas Hájkův. To vzalo žlutomodrým vítr z plachet a ve 29. minutě šli domácí poprvé do vedení – po Madejově centru hlavičkoval Smolák, obrana domácích dokázala odvrátit pouze k Borákovi, který bez dlouhého váhání zavěsil podruhé. Ve 34. minutě posunul Entner na hranici velkého vápna balon Hájkovi, který v tísni volil herní variantu šuterů z doby úsvitu hry zvané kopaná a hle – klasické bodlo se opět osvědčilo!! Kdo z přítomných po úvodní desetiminutovce sázel na poločasové vedení domácího týmu tři ku jedné?
Když hned po návratu z kabin přidal čtvrtý zásah z takřka nulového úhlu Entner, podle všech nepsaných pravidel mělo být o osudu zápasu definitivně rozhodnuto. Leč – jak zní zprofanovaný výrok trenéra Pospíchala: fotbal nemá logiku. Je obdivuhodné, že i přes takovéto tvrdé direkty hostující tým nesložil zbraně a vědom si svých nesporných fotbalových kvalit, nepolevil nijak v úsilí odvézt si z Kavčích hor úspěšný výsledek. Živou vodou mu byl druhý gól ze 42. minuty, který byl počat nedůsledností domácí záložní řady u středové čáry a kterému nedokázaly zabránit ani dva vynikající po sobě jdoucí zákroky Bindera. Teplicím znovu narostla ztracená křídla z úvodu utkání a každý jejich útok znamenal pro obranu Podolí stav nejvyššího ohrožení. Zasloužená odměna přišla v minutě 47., kdy svého hráče nedokázal uhlídat Moravec, a rázem to bylo znovu o jeden jediný gól… Další z otřepaných fotbalových frází se ovšem naplnila 14 minut před koncem: tepličtí nejprve svoji nadějnou situaci promarnili, aby za pár okamžiků později sami inkasovali z kopaček Boráka. Inu: nedáš – dostaneš… Na další zdramatizování vývoje zápasu už hostům nezbýval čas ani síly a tak se i přes sympatický výkon nakonec domů vracejí s prázdnou.
I přes špatný vstup do zápasu jsme dokázali porazit jeden z nejfotbalovějších týmů naší divizní skupiny, a to se cení. Informace o kvalitách soupeře nelhali, koneckonců jsme měli ještě v paměti i podzimní tuhý boj na půdě Teplic. Během zápasu jsme vystřídali světlé chvíle s hluchými momenty, určitě ale klukům nelze vytknout nedostatek nasazení a vůle po vítězství. Budiž však ponaučením, že proti takto kvalitním týmům se nevyplácí propadat pocitu bezstarostnosti ani při vědomí tříbrankového náskoku.
Góly:
16. min 0:1
20. min Borák (Hájek) 1:1
29. min Borák 2:1
34. min Hájek (Entner) 3:1
37. min Entner 4:1
42. min 4:2
47. min 4:3
56. min Borák (Melichar) 5:3